Struktura trhu práce z hlediska odvětví národního hospodářství, včetně srovnání s ČR

Ve vztahu k odvětví ekonomických činností lze konstatovat, že trh práce jednotlivých krajů ČR je poměrně homogenní a nevykazuje - až na výjimky - významných disproporcí mezi jednotlivými kraji. Klíčovým faktorem v tomto ohledu je zejména velikost trhu práce ČR, neboť ekonomika České republiky patří mezi středně velké ve srovnání s ostatními státy, současně je v případě primárního sektoru ovlivněna přírodními podmínkami a zdroji, v případě terciéru a kvartéru pak postupnou transformací ekonomiky v posledních dvou desetiletích. Vzhledem k tomu, že případné změny trhu práce v tomto ohledu jsou z velké části omezeny či podmíněny vzdělanostní úrovní obyvatelstva, celkovým ekonomickým potenciálem a růstem životní úrovně obyvatelstva, dochází ke změnám spíše v delším časovém horizontu.

Přesto však lze v případě trhu práce Královéhradeckého kraje konstatovat následující skutečnosti:

Dominantním odvětvím je zpracovatelský průmysl, v němž je zaměstnanost o 7,5 % vyšší než v průměru České republiky.

Mezi další odvětví, v nichž se Královehradecký kraj nachází nad průměrnými hodnotami ČR, náleží zemědělství, myslivost a související činnosti (o 0,8 %), vzdělávání (o 0,5 %), zdravotnictví a sociální péče a veterinární činnosti (o 0,4%). Ačkoli se nejedná o významné podíly na zaměstnanosti celkem, přesto tyto mírně nadprůměrné hodnoty nesou významné implikace do požadavků na kvalifikovanou pracovní sílu. S tím je nutno uvážit i skutečnost, že minimálně v případě dvou odvětví - vzdělávání, zdravotnictví a sociální péče - se jedná o odvětví kladoucí vyšší profesní a odborné nároky na pracovní sílu a současně náleží k sektorům, které mají prorůstový potenciál.

Na opačném pólu trhu práce Královéhradeckého kraje se nachází odvětví ubytování a stravování (méně o 1,0 % než průměr ČR), stavebnictví (o 1,3 %), doprava, skladování a spoje (o 1,5 %) a nemovitosti a pronájem, podnikatelské činnosti (o 2,5 %). Na první pohled se nejedná sice o významné rozdíly, ale uvážíme-li, že jeden procentní bod představuje v případě trhu práce dotčeného kraje více než 2500 zaměstnanců, nejedná se - s ohledem na potenciál růstu a přidanou hodnotu zejména odvětví spadajících do sektoru komerčních služeb - za nepodstatná určení směřování rozvoje kraje.

Z hlediska vývojových tendencí v posledním desetiletí lze poukázat na následující: V primárním sektoru došlo k výraznému poklesu zaměstnanosti, nicméně v zemědělství a těžbě nerostných surovin Královéhradecký kraj zasáhly změny trhu práce téměř s poloviční intenzitou. V sekundárním sektoru posiloval zejména zpracovatelský průmysl (za posledních 10 let v něm přibylo 10 000 pracovních míst), naopak svou pozici oslabily odvětví výroby energií a vody a také stavebnictví. Jak již bylo i výše uvedeno, v případě odvětví ubytování a stravování jakožto bazálního odvětví pro rozvoj cestovního ruchu k nárůstu pracovních míst. Pokles v řádu deseti procentních bodů a snížení počtu pracovních míst o dva tisíce zaznamenala také odvětví obchodu, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a dopravy, skladování a spojů. Naopak, výrazný rozvoj v oblasti komerčních služeb zaznamenaly odvětví finančního zprostředkování a nemovitostí a pronájmu. Celkové také posilovaly veřejné služby, s výjimkou odvětví veřejné správy a obrany.

Vývoj trhu práce z hlediska odvětví Královéhradeckého kraje v letech 1998 - 2008 (v tis. osob)

Struktura trhu práce dle OKEČ

• Struktura trhu práce z hlediska odvětví národního hospodářství
• Zaměstnaní dle odvětví ekonomické činnosti 1998-2008
• Zaměstnaní dle odvětví ekonomické činnosti 2008