Struktura trhu práce z hlediska stupně vzdělání
Vzdělanostní úroveň obyvatelstva a především jeho ekonomicky aktivní částí představuje jeden z určujících faktorů konkurenceschopnosti trhu práce. V následujícím je shrnuta vzdělanostní úroveň populace Královéhradeckého kraje starší 15 let ve srovnání s ostatními kraji České republiky a její vývoj za posledních 10 let. Údaje vycházejí z Výběrového šetření pracovních sil, kontinuálního šetření Českého statistického úřadu.
Královéhradecký kraj se vyznačuje poměrně vysokou vzdělanostní úrovní obyvatel starších 15 let (vzhledem k tomu, že převážná část populace do 15 let se účastní povinné školní docházky a je tak dosud bez vzdělání, nejsou údaje o ní zahrnuty). Ve srovnání s ostatními kraji zaujímal v roce 2008 5. místo po Hlavním městě Praha, Jihomoravském, Jihočeském a Plzeňském kraji. Vysokoškolsky vzdělaní představovali 10,6 % populace, osoby se středním vzděláním s maturitní zkouškou pak tvořily 33,8 %. Na druhé straně, osoby se středním vzděláním bez maturitní zkoušky jsou zastoupeny 37,6 % a osoby se základním, případně bez vzdělání 18,0 %. Vzhledem k tomu, že dosažený stupeň vzdělání je dosud pro velkou část populace po dobu ekonomicky aktivního věku neměnnou charakteristikou, jsou údaje s ohledem na generační obměnu za rok 1998 téměř identické, zejména pokud se dotýkají osob s nižším dosaženým stupněm vzdělání. Skutečností ovšem je, že kontinuálně dochází k přesunu k vyššímu dosaženému vzdělání v neprospěch zastoupení osob s nižším vzděláním. V tomto ohledu - s přihlédnutím na výše uvedené - stojí za pozornost, že v celku populace starší 15 let se v období 1998 - 2008 zvýšilo zastoupení osob se středním vzděláním s maturitní zkouškou a vysokoškolským vzděláním shodně o 4,0 %.
Oproti tomu struktura trhu práce z hlediska vzdělanostní úrovně zaměstnaných představuje oblast, která je schopna o poznání pružněji reflektovat probíhající změny na trhu práce z hlediska požadované kvalifikace.
Podíl osob se základním, případně bez vzdělání představoval v roce 2008 5,3 % zaměstnaných, přičemž ještě v roce 1998 se jednalo o 8,5 %. Z původních 22 tisíc zaměstnaných se jejich počet snížil na 14 tisíc, tedy téměř o polovinu. V případě zaměstnaných se středním vzděláním bez maturitní zkoušky klesl jejich počet z 120 na 115 tisíc, podíl se tak snížil o 2,1 %. Počet zaměstnaných se středním vzděláním s maturitní zkouškou vzrostl o 2,2 tisíce na 97,5 tisíc, přesto jejich podíl na zaměstnanosti klesl o 0,5 %. Nejvýrazněji se však zvýšil počet vysokoškolsky vzdělaných, zatímco v roce 1998 tvořili pouze 9,7 %, v roce 2008 se jednalo již o 14,5 %. Na trhu práce tak bylo o 13 tisíc více míst obsazených vysokoškolsky vzdělanými pracovníky.
Z uvedených údajů jsou patrná očekávání budoucího vývoje. S postupnou generační obměnou budou do ekonomicky neaktivního věku odcházet ve větší míře osoby s nižšími stupni dosaženého vzdělání, současně budou i nadále z trhu práce vytlačovány, a to kvůli celkovému posunu délky vzdělávání a tím i dosaženého stupně vzdělání v celé České republice. Výrazně se budou projevovat dopady demokratizace přístupu k terciárnímu vzdělávání. Zatímco za posledních deset let se podíl vysokoškolsky vzdělaných na zaměstnanosti zvýšil o 50,0 %, což je z hlediska poměrně ustáleného, až tradicionalistického trhu práce zcela zásadní proměna, v dalších letech se tento trend ještě prohloubí. Královéhradecký kraj v tomto ohledu není výjimkou a ani se nedá očekávat, že bude svou pozici oslabovat.
Vzdělání populace
Vzdělání zaměstnaných
