Základní charakteristiky trhu práce
Trh práce Královehradeckého kraje je možno popsat na základě tří hlavních charakteristik - odvětvové, profesní a vzdělanostní struktury ekonomicky aktivního obyvatelstva. Pohled z hlediska sektorů hospodářství, kvalifikační náročnosti vykonávaných profesí a zastoupení hlavních vzdělanostních skupin je proveden ve srovnání s celostátním průměrem, současně je zachycen vývoj v předchozích 10 letech. Současný stav je tak doplněn o dynamiku vývoje s možností odhadu budoucích změn. Údaje vycházejí z Výběrového šetření pracovních sil, kontinuálního šetření Českého statistického úřadu.
V roce 2008 bylo v Královéhradeckém kraji více než 474 tisíc obyvatel starších 15 let, tedy obyvatel potenciálně ekonomicky aktivních. Z tohoto počtu bylo 265 tisíc osob zaměstnaných a 11 tisíc osob nezaměstnaných. Zbývajících 198,5 tisíc osob bylo ekonomicky neaktivních, převážnou měrou se jedná o osoby vzdělávající se a osoby v důchodovém věku.
Struktura zaměstnanosti Královéhradeckého kraje 2008
Z hlediska odvětví bylo více než 45 % zaměstnáno v sekundárním sektoru, což je hodnota mírně nad průměrem České republiky (40,6 %). Průměrného zastoupení dosahuje také v případě primárního sektoru - Královéhradecký kraj 3,9 %, Česká republika 3,3 %. Naopak pod průměrem České republiky je Královéhradecký kraj v případě terciárního. Podíl osob zaměstnaných v kvartérním sektoru se zvýšil neznatelně nad průměr ČR.
Z hlediska profesní náročnosti hlavní skupinu představují profese středně složité nemanuální, do níž jsou řazeni techničtí, zdravotničtí, administrativní pracovníci a pracovníci ve službách a obchodu, avšak ve srovnání s průměrem České republiky představuje mírně podprůměrný podíl - Královéhradecký kraj 38,7 %, Česká republika 41,5 %. Druhou nejpočetnější skupinu zaujímají jednoduché manuální profese (pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, obsluha strojů a zařízení), jejichž zastoupení je naopak vyšší než v průměru České republiky - Královéhradecký kraj 24,0 %, Česká republika 20,6 %. Na úrovní průměru se pohybuje zastoupení pracovníků se středně složitou manuální (shodně kraj i ČR 20,1 %), téměř neznatelně se Královehradecký kraj odlišuje od průměru ČR v případě profesí se složitou nemanuální (kraj 17,2 %, ČR 17,9 %) profesní náročností.
Ve vzdělanostní struktuře dominují pracovníci se středním vzděláním bez maturity, kdy jejich podíl 43,4 % je o 3,2 % vyšší než průměr ČR. Následováni jsou pracovníky se středním vzděláním s maturitní zkouškou, jejichž zastoupení je velmi mírně pod průměrem ČR (kraj: 36,8 %, ČR: 38,2 %). Z hlediska vysokoškolsky vzdělaných se kraj pohybuje pod průměrem ČR (kraj 14,5 %, ČR 15,8 %), obdobně je tomu i v případě pracovníků se základním vzděláváním a bez vzdělání (kraj 5,3 %, ČR 5,8 %).
Proměna struktur zaměstnanosti Královéhradeckého kraje v letech 1998 - 2008
Z předchozího desetiletého vývoje, který do úvah o struktuře zaměstnanosti umožňuje vnést dynamiku vývoje trhu práce, jsou patrné některé základní tendence. Obecně lze konstatovat, že - obdobně ostatním krajům - je vývoj v Královéhradeckém kraji závislý na celkovém vývoji trhu práce České republiky, a to jak vzhledem k období sledovaných změn, tak vzhledem k velikosti trhu práce ČR jako takového. K společným tendencím náleží přesun zaměstnanosti z primárního a sekundárního sektoru do sektoru terciárního a kvartérního z hlediska odvětví, přesun od manuálních k nemanuálním profesí z hlediska profesní náročnosti a přesun od nižších k vyšším vzdělanostním kategoriím.
V odvětvové struktuře je zejména patrný pokles zaměstnanosti v oblasti primárního sektoru (zemědělství, lesnictví, těžba nerostných surovin), a to na úrovni 30,0 %. K mírnému nárůstu zaměstnanosti došlo v případě sekundárního a kvartérního sektoru, naopak oproti hlavním tendencím došlo k nepříliš výraznému vychýlení v oblasti terciéru. Podstatnou skutečnost představuje v případě Královéhradeckého kraje nestejnorodý vývoj jako v případě ČR - změny nejsou symetrické a nedosahují obdobné dynamiky nárůstu či poklesu.
V případě profesní náročnosti je situace Královéhradeckého kraje poměrně specifická - oproti převažujícím tendencím trhu práce České republiky se výrazně zvýšil podíl jednoduchých manuálních profesí (o 23,9 %) a naopak došlo k poklesu v oblasti středně složitých manuálních profesí (o 21,9 %). Ve vazbě na toto se podíl středně složitých nemanuálních profesí zvýšil téměř neznatelně. Za pozitivní skutečnost lze považovat dynamiku vývoje v případě složitých nemanuálních činností, kdy v předcházejícím desetiletí došlo ke zvýšení podílu více než v průměru ČR (kraj o 13,5 %, ČR o 12,2 %).
Vzdělanostní struktura pracovníků pak s větší či menší shodou sleduje opět vývoj České republiky. Poměrně výrazně se na trhu práce snižuje zastoupení osob se základním vzděláním, a to o více než 37 %. Jde o zřejmou souvislost s generační obměnou a odchodem starších obyvatel s historicky daným nižším vzděláním z trhu práce. K mnohem méně výraznému poklesu dochází také v případě pracovníků se středním vzděláním bez maturitní zkoušky (o 3,9 %) a k nárůstu pracovníků se středním vzděláním s maturitní zkouškou (o 2,3 %). Od počátku 90. let dochází také k dynamickému zvyšování podílu osob s vysokoškolských vzděláním - v případě Královéhradeckého kraje mezi lety 1998 a 2008 o 51,4 %, v případě ČR pak o 48,3 %, což je způsobeno opět jednak generační obměnou, jednak rozšiřováním možností terciárního vzdělávání, respektive příchodem absolventu terciárního vzdělávání na trh práce s zpožděním oproti rozšíření možností terciárního vzdělávání. V této oblasti lze očekávat ještě několik dalších let výrazný nárůst, který se postupně bude ustalovat.
Trh práce Královéhradeckého kraje lze považovat za významně průmyslový. Dominance zpracovatelského průmyslu se odráží i v nárůstu zastoupení jednoduchých manuálních profesí, což není trend zcela příznivý pro konkurenceschopnost kraje, navíc je doprovázen snížením podílu středně složitých manuálních profesí, tedy kvalifikovaných dělníků. Na druhé straně kraj nezůstává mimo hlavní trendy vývoje struktury zaměstnanosti - zvyšování zaměstnanosti v oblasti terciéru a kvartéru doprovázené růstem podílu pracovníků v profesích nemanuálního charakteru a vyššího stupně vzdělání. Hloubka změn je v převážné míře obdobná změnám trhu práce České republiky.
Struktura zaměstnanosti
Proměny struktur zaměstanosti
