Demografický vývoj kraje a jeho dopady do vzdělávací soustavy
Zásadním faktorem, který v minulých letech ovlivňoval a ještě v následujících letech bude do značné míry determinovat možnosti rozvoje školství v Královehradeckém kraji, je demografický vývoj. Neustále dochází k výraznému snížení počtu potenciálních účastníků počátečního vzdělávání, tj. počtu žáků vstupujících do jednotlivých segmentů regionálního školství.
V předchozích letech zasáhl tento vývoj předškolní vzdělávání, následně základní školství (dnes se negativně projevuje především na drhuém stupni základních škol), v současnosti se populačně slabší ročníky přesunuly do středního školství. Poslední na řadu v nejbližší době přijde i segment vyšší odborného školství.
Následující statistická šetření vycházejí z počtů skutečně narozených dětí (nepřihlíží se k možným změnám počtu obyvatel kraje způsobených migrací). Pokud tato data ještě nejsou k dispozici (děti příslušných ročníků se ještě nenarodily), byla pro projekci použita data ze střední hodnoty předpokládaného počtu narozených dětí prognózy Českého statistického úřadu. Samotný výpočet byl proveden tak, že za hladinu 0% je vzat počet narozených dětí v tomto kalendářním roce, hodnoty v jiných letech pak říkají, o kolik % dětí se v tom kterém kalendářním roce narodilo méně resp. více.
Demografický vývoj a projekce pro věkové kohorty odpovídající předškolnímu vzdělávání
Přes proklamovaný „babyboom" situace v předškolním vzdělávání není nijak optimistická. Je totiž zřejmé, že počty dětí v ročnících tříletých potenciálně nastupujících do předškolního vzdělávání budou přibývat již jenom dva roky. V dalších letech počty dětí budou opět mírně klesat a těsně po roce 2020 se dostanou na dnešní hodnoty, a co víc, budou stále klesat. Je proto zřejmé, že stávající tlak na dramatické zvyšování počtu míst v mateřských školách není příliš na místě a případný nedostatek v počtu míst v předškolním vzdělávání je nutné řešit i z tohoto pohledu.
Demografický vývoj a projekce pro věkové kohorty odpovídající základnímu vzdělávání
V relativně nejlepší pozici se v následujícím období bude z regionálního školství nacházet segment základních škol. S ohledem na skutečnost, že sledovanou věkovou skupinou jsou šestileté děti, je patrné, že po letech stagnace začnou do povinné školní docházky vstupovat silnější ročníky. Počet dětí v jednotlivých letech bude zvolna stoupat až se kolem roku 2015 zvětší zhruba o čtvrtinu. Od této chvíle již počty žáků budou opět mírně klesat.
Na vstupu do druhého stupně bude tato populační vlna vrcholit těsně po roku 2020. Za zmínku stojí rovněž skutečnost, že Královehradecký kraj bude v počtu narozených dětí mírně zaostávat za průměrem České republiky.
Demografický vývoj a projekce pro věkové kohorty odpovídající střednímu a vyššímu odbornému vzdělávání
Z hlediska demografického vývoje se v nejsložitější situaci nacházejí střední školy. Z průběhu projekce je patrné, že počty narozených ve věkových skupinách patnáctiletých dramaticky klesají. Od roku 2006 až do roku 2012 dojde v prvních ročnících středních škol k poklesu v počtu potenciálních uchazečů o studium zhruba o 35 procentních bodů. Nicméně skutečnost, že se tento pokles v roce 2012 zastaví, ještě nedává signál k optimismu, protože tento úbytek v počtu žáků bude ještě 3 resp. 4 následující roky prostupovat celým střením stupněm vzdělávání, pak zhruba tři roky setrvá na statistickém minimu a až kolem roku 2020 začne počet dětí nastupujících do prvních ročníků mírně vzrůstat.
I ze zakončení křivky je jasné, že se počty studentů na středních školách již do své původní hodnoty nikdy nevrátí.
Statistická data ukazují, že pokles žáků postupně došel i nejvyššímu stupni regionálního školství - vyšším odborným školám. Nutno konstatovat, že vývoj v tomto segmentu škol lze předpokládat jen velmi obtížně, protože se jedná o věkové skupiny, o které se s vyššími odbornými školami dělí ještě vysoké školy, kde se v současné době nabídka studijních možností z kvantitativního hlediska výrazně změnila. Zvýšil se počet oborů a míst na vysokých školách. V kombinaci s nastávajícím dramatickým poklesem počtu uchazečů o vzdělávání o čtvrtinu, nevyjasněnou koncepcí vyšších odborných škol ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, může tato skutečnost pro řadu vyšších odborných škol znamenat vážné existenční problémy.