Klíčové dovednosti absolventů VŠ
Vysoké školy tvoří nejvyšší stupeň vzdělávací soustavy. V současné době (podle zákona č. 172/1990 Sb. o vysokých školách) existují tři druhy vysokoškolského studia: bakalářské, magistersko/inženýrské a postgraduální. Magistersko/inženýrské studium je v podstatě nástupcem standardního druhu studia platného před rokem 1989 a trvá zpravidla 5 let. Postgraduální studium nahrazuje dřívější vědeckou a odbornou přípravu a mohou v něm studovat ti, kteří absolvovali magistersko/inženýrské studium. Jeho délka trvání (u interního typu studia) je obvykle 3 roky. Bakalářské studium je nový, kratší typ studia, který má za cíl rozšířit nabídku terciálního vzdělávání u nás. Obvyklá délka trvání je 3 roky a jeho absolventi mohou vstoupit do magistersko/inženýrského studia a za dva roky složit státní závěrečnou zkoušku magistersko/inženýrskou. Studium je ukončeno již zmíněnou státní závěrečnou zkouškou (jejíž součástí je i diplomová práce) a obdržením diplomu.
Vysoké školy připravují vysoce kvalifikované odborníky a výzkumné pracovníky v technických, přírodních, humanitních, lékařských a dalších oborech.
Zaměstnavatelé měli u každé vlastnosti či dovednosti vyjádřit, jak je pro ně důležité, aby ji pracovníci s daným typem vzdělání ovládali. K tomu používali stupnici od 1 do 5, kde 1=„zcela nezbytné“ a 5=„vůbec nehledáme“. V hodnotící tabulce je vždy uveden přehled pro daný typ vzdělání, u kterých jsou uvedena řádková procenta a aritmetický průměr, kterého příslušná dovednost dosáhla u dané vzdělanostní skupiny. Vzhledem k omezenému absolutnímu počtu odpovědí slouží tyto číselné hodnoty zejména k nastínění základních tendencí, které jsou pro danou vzdělanostní skupinu typické - posun ve vyžadování zvládnutí klíčových kompetencí je patrný se zvyšujícím se vzděláním absolventů. Jejich statistický význam je však zákonitě silně limitován. Ke každé vzdělanostní skupině se v průměru vyjádřilo méně než 10% dotázaných zaměstnavatelů.
Tabulka č. 1 - Důležitost znalostí, dovedností a schopností u absolventů Vysokých škol
|
Absolventi VŠ |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
Průměr |
|
Ústní a písemný projev |
63,6% |
27,3% |
9,1% |
0,0% |
0,0% |
1,5 |
|
Čtení a porozumění pracovním instrukcím |
40,0% |
60,0% |
0,0% |
0,0% |
0,0% |
1,6 |
|
Zběhlost v cizích jazycích |
54,5% |
45,5% |
0,0% |
0,0% |
0,0% |
1,5 |
|
Práce s čísly při plnění pracovních úkolů či při pracovním uplatnění |
45,5% |
54,5% |
0,0% |
0,0% |
0,0% |
1,5 |
|
Schopnost rozhodovat se |
66,7% |
16,7% |
16,7% |
0,0% |
0,0% |
1,5 |
|
Schopnost řešit problém |
80,0% |
0,0% |
20,0% |
0,0% |
0,0% |
1,4 |
|
Nést zodpovědnost |
80,0% |
10,0% |
10,0% |
0,0% |
0,0% |
1,3 |
|
Adaptabilita a flexibilita |
40,0% |
10,0% |
10,0% |
40,0% |
0,0% |
2,5 |
|
Schopnost týmové práce |
50,0% |
20,0% |
30,0% |
0,0% |
0,0% |
1,8 |
|
Schopnost vést |
70,0% |
10,0% |
20,0% |
0,0% |
0,0% |
1,5 |
|
Ochota učit se |
50,0% |
20,0% |
30,0% |
0,0% |
0,0% |
1,8 |
|
Zběhlost v používání výpočetní techniky |
40,0% |
30,0% |
30,0% |
0,0% |
0,0% |
1,9 |
|
Zběhlost v zacházení s informacemi |
50,0% |
20,0% |
30,0% |
0,0% |
0,0% |
1,8 |
U absolventů VŠ, kteří převážně budou vykonávat odborné práce, nelze jmenovat rozhodující znalost, dovednost či schopnost. Rozhodující je na jakou pozici je absolvent VŠ přijímán. Z výzkumu vyplynulo, že prioritami, jsou „schopnost řešit problém", „nést zodpovědnost", „schopnost vést" a jistá samostatnost v rozhodování.