Nezaměstnanost absolventů dle oborové struktury v Královéhradeckém kraji

Uplatnění absolventů na trhu práce je jedním z hlavních kvalitativních ukazatelů vzdělávací soustavy. Střední a vyšší odborné vzdělávání je vedle své - v případě oborů poskytujících střední vzdělání s maturitní zkouškou postupem času převažující - funkce přípravy na pokračování ve vzdělávání na vysoké škole posuzováno především s ohledem na soulad s potřebami trhu práce, zjednodušeně řečeno, zda dochází k absorpci absolventů na trhu práce a zda počty absolventů v jednotlivých oborech odpovídají potřebám trhu práce. Počet nezaměstnaných absolventů tak - při absenci jiných, zejména kvalitativních dat - umožňuje poukázat na nesoulad vzdělávacího systému a trhu práce, přičemž je zřejmé, že situaci by se měl přizpůsobit vzdělávací systém, nikoli trh práce.

Na druhé straně je nutno podotknout, že disponibilní data neumožňují konstatovat, že daná kategorie či dané zaměření odpovídá potřebám trhu práce, ale pouze to, že absolventi dané kategorie vzdělání či daného zaměření nevykazují neúspěšnost na trhu práce. Do tohoto se promítá pokračování ve vzdělávací dráze především absolventů oborů s maturitou. Absolventi mohou být současně natolik flexibilní, že nalézají uplatnění v jiných odvětvích, než pro něž byli po odborné stránce připravováni. Nízká míra nezaměstnanosti absolventů tak nepředstavuje potvrzení souladu světa vzdělávání a světa práce v dílčím zaměření, ale spíše celkové kompatibility. Konkrétním případem mohou být absolventi gymnázií, stabilně a tradičně skupina s nízkou mírou nezaměstnanosti - tento fakt neznamená, že trh práce vyžaduje a vytváří poptávku po absolventech gymnázií, ale pouze to, že absolventi těchto oborů především pokračují ve vzdělávání na vysokých školách a část těch, kteří nepokračují, uplatnění nalezne.

Údaje vycházejí z počtů absolventů v jednotlivých skupinách a kategoriích oborů zveřejňovaných Národním ústavem odborného vzdělávání a počtu nezaměstnaných absolventů ze statistických dat Ministerstva práce a sociálních věcí, zveřejňovaných v půlročních intervalech vždy k 30. dubnu a 30. září daného roku. Výchozími hodnotami, až na uvedené případy, jsou hodnoty k 30. dubnu, a to především s ohledem na to, že absorpce absolventů trhem práce má svůj průběh po ukončení jejich vzdělání. Za nezaměstnaného absolventa je považován každý nezaměstnaný, který dokončil vzdělávání nejdéle před 2 lety.

Míra nezaměstnanosti absolventů dle oborové struktury v jednotlivých kategoriích vzdělání byla v dubnu 2009 následující:

Obory středního vzdělání s výučním listem (E, H)

Z hlediska skupin oborů byla registrována míra nezaměstnanosti následující: Potravinářství a potravinářská chemie (39,7%), Stavebnictví, geodézie a kartografie (32,4%), Umění a užité umění (28,6%), Obchod (28,4%), Textilní výroba a oděvnictví (25,6%), Gastronomie, hotelnictví a turismus (25,1%), Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie (24,2%), Strojírenství a strojírenská výroba (19,9%), Zemědělství a lesnictví (18,5%), Osobní a provozní služby (15,7%), Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů (14,0%), Doprava a spoje (13,3%), Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (11,8%). Již z uvedených dat je zřejmé, že v mnoha případech došlo k výraznému propadu uplatnění absolventů se středním vzděláním s výučním listem - a ačkoli jsou rozdíly velmi výrazné, není s ohledem na uvedené hodnoty nutno je dále členit, neboť nelze konstatovat, že by situace některé ze skupin oborů byla obecně uspokojující.

Obory středního vzdělání s maturitní zkouškou a výučním listem (L0)

Situace v případě oborů středního vzdělání maturitní zkouškou a výučním listem byla následující: Osobní a provozní služby (22,0%), Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (16,9%), Gastronomie, hotelnictví a turismus (16,7%), Umění a užité umění (15,2%), Obchod (13,8%), Strojírenství a strojírenská výroba (11,8%), Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie (7,1%).

Obory středního vzdělání s maturitní zkouškou (K, M)

V případě této kategorie vzdělání jsou patrné významné rozdíly v úspěšnosti absolventů. Z krátkodobého pohledu se s výraznou neúspěšností potýkají absolventi skupin oborů Technická chemie a chemie silikátů (26,1%), Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství (25,0%), Doprava a spoje (21,3%), Podnikání v oborech, odvětví (19,3%), Gastronomie, hotelnictví a turismus (17,8%), Textilní výroba a oděvnictví (17,4%), Právo, právní a veřejnosprávní činnost (16,0%). Ve středním pásmu se pohybují obory skupin Zemědělství a lesnictví (13,3%), Veterinářství a veterinární prevence (13,3%), Ekonomika a administrativa (12,7%), Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů (12,5%), Strojírenství a strojírenská výroba (10,9%), Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (10,7%). Pod desetiprocentní hranicí je míra nezaměstnanosti absolventů skupin oborů Umění a užité umění (9,5%), Zdravotnictví (7,3%), Pedagogika, učitelství a sociální péče (6,6%), Obecně odborná příprava, tj. lyceální obory (6,0%), Stavebnictví, geodézie a kartografie (5,5%), Ekologie a ochrana životního prostředí (3,6%), Publicistika, knihovnictví a informatika (3,6%), Obecná příprava, tj. gymnaziální obory (3,1%).

Obory nástavbového studia (L5)

V této kategorii se sice s vysokou mírou nezaměstnanosti potýká skupina oborů Stavebnictví, geodézie a kartografie (100,0%) a Gastronomie, hotelnictví a turismus (55,0%), nicméně z dlouhodobějšího pohledu se jedná o vybočení z normy. Poměrně vysoká a to i v předchozím období byla míra nezaměstnanosti absolventů Ekonomika a administrativa (35,0%). Míra nezaměstnanosti v případě dalších skupin dosáhla hodnot - Osobní a provozní služby (21,1%), Podnikání v oborech, odvětví (16,9%) a Doprava a spoje (9,1%).

Obory vyššího odborného vzdělání (N)

V případě vyššího odborného vzdělávání vykázala vysokou míru nezaměstnanosti skupina Stavebnictví, geodézie a kartografie (20,0%), Zemědělství a lesnictví (16,1%), Strojírenství a strojírenská výroba (15,4%), Obchod (15,4%). V pomyslném středu žebříčku se pohybuje skupina Gastronomie, hotelnictví a turismus (8,0%), zatímco nezaměstnanost absolventů oborů skupin Ekonomika a administrativa (2,2%) a Zdravotnictví (1,3%) je zanedbatelná.

Podrobné údaje, vč. srovnání s ČR jsou uvedeny v příloze a zpracovány v přiložených grafech.

Nezaměstnanost absolventů oborů středního vzdělání s výučním listem (E, H)

Nezaměstnanost absolventů oborů středního vzdělání s maturitní zkouškou a výučním listem (L0)

Nezaměstnanost absolventů oborů středního vzdělání s maturitní zkouškou (K, M)

Nezaměstnanost absolventů oborů středního vzdělání s maturitní zkouškou (K, M), část. II

Nezaměstnanost absolventů oborů středního vzdělání - nástavbové studium (L5)

Nezaměstnanost absolventů oborů vyššího odborného vzdělání (N)