Nezaměstnanost absolventů dle úrovně vzdělání v Královéhradeckém kraji

Disponibilní data neumožňují konstatovat, že daná kategorie či dané zaměření odpovídá potřebám trhu práce, ale pouze to, že absolventi dané kategorie vzdělání či daného zaměření nevykazují neúspěšnost na trhu práce. Do tohoto se promítá pokračování ve vzdělávací dráze především absolventů oborů s maturitou. Absolventi mohou být současně natolik flexibilní, že nalézají uplatnění v jiných odvětvích, než pro něž byli po odborné stránce připravováni. Nízká míra nezaměstnanosti absolventů tak nepředstavuje potvrzení souladu světa vzdělávání a světa práce v dílčím zaměření, ale spíše celkové kompatibility. Konkrétním případem mohou být absolventi gymnázií, stabilně a tradičně skupina s nízkou mírou nezaměstnanosti - tento fakt neznamená, že trh práce vyžaduje a vytváří poptávku po absolventech gymnázií, ale pouze to, že absolventi těchto oborů především pokračují ve vzdělávání na vysokých školách a část těch, kteří nepokračují, uplatnění nalezne.

Údaje vycházejí z počtů absolventů v jednotlivých skupinách a kategoriích oborů zveřejňovaných Národním ústavem odborného vzdělávání a počtu nezaměstnaných absolventů ze statistických dat Ministerstva práce a sociálních věcí, zveřejňovaných v půlročních intervalech vždy k 30. dubnu a 30. září daného roku. Výchozími hodnotami, až na uvedené případy, jsou hodnoty k 30. dubnu, a to především s ohledem na to, že absorpce absolventů trhem práce má svůj průběh po ukončení jejich vzdělání. Za nezaměstnaného absolventa je považován každý nezaměstnaný, který dokončil vzdělávání nejdéle před 2 lety.

Míra nezaměstnanosti

Míra nezaměstnanosti absolventů oborů poskytujících střední vzdělání s výučním listem (E, H) činila v roce 2009 12,70 % (ČR: 13,40 %), v případě oborů poskytujících střední vzdělání s maturitní zkouškou a výučním listem (L0, L5, tj. včetně nástavbového studia) 11,30 % (ČR: 11,80 %), oborů poskytujících střední vzdělání s maturitní zkouškou (K, M) 6,50 % (ČR: 7,80 %). V případě vyššího odborného vzdělávání se pohybovala na úrovni 6,40 % (ČR: 6,80 %).

Ve srovnání s Českou republikou tak absolventi středních a vyšších odborných škol Královéhradeckého kraje vykazují nižší míru neúspěšnosti na trhu práce. Ze srovnání nejlépe vycházejí absolventi oborů s maturitní zkouškou - o 1,3 % nižší míra neúspěšnosti, následovaní absolventy oborů s výučním listem - o 0,7 %. V případě zbývajících se rozdíl pohybuje na úrovni 0,5 - 0,4 % ve prospěch Královéhradeckého kraje.

Vývoj míry nezaměstnanosti absolventů

Z hlediska vývoje v předchozích čtyřech letech je patrné snižování míry nezaměstnanosti absolventů všech kategorií v letech 2006 - 2008. Současně je nutno poukázat na to, že v období předcházejícím byly míry nezaměstnanosti podstatně vyšší a skupina absolventů na trhu práce náležela mezi jednu z nejvíce ohrožených skupin. Na vlně hospodářského růstu se i v případě absolventů, u nichž je v mnoha případech ze strany zaměstnavatelů za limitující faktor považován nedostatek praxe, míra jejich nezaměstnanosti velmi výrazně blížila hranici přirozené míry nezaměstnanosti. S nástupem hospodářského útlumu v roce 2009 se situace absolventů - obdobně jako v případě jiných skupin - výrazně zhoršila a opět se pohybuje na hodnotách roku 2006, s výjimkou vyššího odborného vzdělání, u něhož ke zhoršení situace nedošlo v takové míře. I z hlediska vývojového si Královéhradecký kraj vykazuje vyšší uplatnitelnost absolventů, než je tomu v průměru České republiky.

Z hlediska srovnání jednotlivých kategorií se ukazuje, že z hlediska uplatnění na trhu práce je výchozí pozice absolventů s vyšším vzděláním lepší. Zatímco v období hospodářského růstu jsou míry nezaměstnanosti z hlediska kategorií poměrně vyrovnané, v okamžiku, kdy trh práce reaguje na negativní hospodářský vývoj, ukazuje se vyšší dosažení vzdělání být dosud podstatnou výhodou zvyšující možnosti uplatnění.

Absolventské vlny

Z hlediska vývoje nezaměstnanosti absolventů je patrný jev, kdy počet nezaměstnaných absolventů dosahuje v průběhu roku svého maxima v září a obvykle svého minima v dubnu. To je způsobeno tím, že absolventi vstupují na trh práce nikoli ihned po absolvování školy v červnu, ale převážně v září (v letních měsících využívají posledních prázdnin) a postupně jsou trhem práce absorbováni. V trendu předchozích let je patrné, že s hospodářským růstem v období září - duben vždy pravidelně docházelo ke zrychlování a zvyšování absorpce absolventů trhem práce, a to až o 50 % mezi zářím 2007 a dubnem 2008, tedy obdobím hospodářského růstu, současně se také ukazuje že v okamžiku, kdy trh práce stagnuje či propadá do represe, absorpce absolventů se téměř zastavuje - viz září 2008 - duben 2009.

Index absorpce

Právě s ohledem na cyklus vstřebávání absolventů trhem práce je vedle míry nezaměstnanosti užíván i ukazatel index absorpce - jedná se o vyjádření toho, jak rychle, respektive do jaké míry je trh práce schopen absolventy vstřebat. V případě Královéhradeckého kraje se (s výjimkou málo početné kategorie oborů poskytujících střední vzdělání - J, C, D) index absorpce pohyboval na úrovni od 60 % do 40 %, tj. na trhu práce byl v dubnu evidován pouze 60 %, resp. 40 % absolventů evidovaných v září. Ke změně dochází až od roku 2008, kdy se index absorpce, stejně jako počet nezaměstnaných absolventů významně zvýšil a trh práce přestal absolventy do značné míry (pouze na úrovni 20 %) vstřebávat a například v případě oborů poskytujících střední vzdělání s výučním listem E, H činí 107 %, tj. v dubnu roku 2009 bylo evidováno dokonce více absolventů než v září 2008.