Nezaměstnanost absolventů v Královéhradeckém kraji
V případě popisu míry nezaměstnanosti absolventů byly využívány údaje o absolventech a nezaměstnaných absolventech škol v Královéhradeckém kraji, avšak pro popis situace absolventů na trhu práce Královéhradeckého kraje je nutno se podívat ještě na nezaměstnané absolventy bez sledování toho, zda se jedná o absolventy škol Královéhradeckého kraje. Jedná se o to, že nezaměstnaní absolventi jsou evidování dle místa svého trvalého bydliště, nikoli dle sídla školy - v mnoha případech se tak na trhu práce vyskytují absolventi škol, resp. oborů, které nejsou v rámci kraje nabízeny. Ačkoli vůči těmto údajům absentuje výpočtová základna, která byla použita v případě míry nezaměstnanosti absolventů škol Královéhradeckého kraje, je možno poukázat na množství absolventů, jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných a jejich strukturu.
V dubnu 2009 bylo v Královéhradeckém kraji evidováno 864 nezaměstnaných absolventů (pro srovnání: absolventů škol Královéhradeckého kraje bylo evidováno 916). Na celkovém počtu nezaměstnaných se podíleli 4,2 %, přičemž dlouhodobě se jedná o setrvalý podíl na celkovém počtu nezaměstnaných.
Podíl nezaměstnaných absolventů na celkovém počtu nezaměstnaných
|
04/05 |
04/06 |
04/07 |
04/08 |
04/09 |
|
5,5% |
4,7% |
4,0% |
4,0% |
4,2% |
Největší skupinou z hlediska kategorií vzdělávání tvořili absolventi oborů s výučním listem (434 osob), následovaní absolventy oborů s maturitní zkouškou (352 osob), i s ohledem na celkové počty absolventů je následují absolventi nástavbového studia (78 osob) a vyššího odborného vzdělávání (28 osob). Vzájemná relace v zastoupení jednotlivých kategorií vykazuje pouze jedinou zvláštnost - v období 2006 - 2008, tedy v době vysokého hospodářského růstu, bylo na trhu práce k dispozici více absolventů s maturitní zkouškou než absolventů s výučním listem. Tento stav byl do značné míry determinován strukturou hospodářství Královéhradeckého kraje, a ostatně i České republiky jako celku, kdy převažuje orientace na zpracovatelský průmysl a jednoduché až středně složité manuální činnosti.
V případě oborů s výučním listem byli nejčastěji zastoupeni absolventi skupiny Gastronomie, hotelnictví a turismus, Strojírenství a strojírenská výroba a Potravinářství a potravinářská chemie. V případě oborů s maturitou byly nejčetnější absolventi skupin Ekonomika a administrativa, Obecná příprava (tj. gymnaziální obory) a Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika. V případě nástavbového studia - zcela dle očekávání - jsou nejčastěji zastoupeni absolventi skupiny Podnikání v oborech, odvětví. Vyšší odborné vzdělávání se - i díky malému množství subjektů s nesrovnatelně menšími kapacitami - nevyznačuje oborem, který by z hlediska nezaměstnaných absolventů dominoval. Detailní informace jsou uvedeny v přiložených tabulkách.
Z hlediska počtů nezaměstnaných absolventů je poměrně zajímavý detailní pohled na konkrétní obory, které se - bez ohledu na kategorii vzdělávání - je níže uveden přehled vždy deseti oborů, u nichž byl v daném období evidován nejvyšší počet absolventů. Samozřejmě, do výsledku se významně promítá skutečnost, kolik absolventů daného oboru vzdělávací soustava produkuje, nicméně i přesto se jedná o údaje zajímavé. Mezi nejčetnějšími obory se vždy do třetího místa umístil obor Obchodní akademie a Kuchař - číšník pro pohostinství. Vždy je také zastoupen obor Gymnázium - všeobecné a Automechanik. Ačkoli by se mohlo zdát, že se jedná o problematické obory, je nutno se zaměřit na korektnější údaj míry nezaměstnanosti. Tyto údaje nesou vypovídající hodnotu spíše pro zaměstnavatele o disponibilních zaměstnancích, než pro případné ovlivňování kapacit středního vzdělávání s cílem minimalizovat počty nezaměstnaných absolventů.
|
04/05 |
|
|
04/06 |
|
|
63-41-M/004 Obchodní akademie |
69 |
|
79-41-K/401 Gymnázium - všeobecné |
58 |
|
65-51-H/002 Kuchař - číšník pro pohostinství |
56 |
|
65-51-H/002 Kuchař - číšník pro pohostinství |
47 |
|
65-52-H/001 Kuchař |
49 |
|
63-41-M/004 Obchodní akademie |
43 |
|
79-41-K/401 Gymnázium - všeobecné |
49 |
|
65-52-H/001 Kuchař |
43 |
|
69-51-H/001 Kadeřník |
41 |
|
23-68-H/001 Automechanik |
31 |
|
65-52-E/001 Kuchařské práce |
38 |
|
65-42-M/004 Hotelnictví a turismus |
31 |
|
29-54-H/002 Cukrář - výroba |
29 |
|
69-51-H/001 Kadeřník |
29 |
|
66-51-H/004 Prodavač - smíšené zboží |
28 |
|
66-51-H/004 Prodavač - smíšené zboží |
27 |
|
33-56-H/002 Truhlář - výroba nábytku |
27 |
|
65-52-E/001 Kuchařské práce |
26 |
|
23-68-H/001 Automechanik |
24 |
|
29-54-H/002 Cukrář - výroba |
21 |
|
65-42-M/004 Hotelnictví a turismus |
24 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
04/07 |
|
|
04/08 |
|
|
63-41-M/004 Obchodní akademie |
42 |
|
63-41-M/004 Obchodní akademie |
30 |
|
79-41-K/401 Gymnázium - všeobecné |
40 |
|
65-51-H/002 Kuchař - číšník pro pohostinství |
24 |
|
65-51-H/002 Kuchař - číšník pro pohostinství |
34 |
|
65-52-H/001 Kuchař |
19 |
|
65-52-H/001 Kuchař |
29 |
|
79-41-K/401 Gymnázium - všeobecné |
19 |
|
65-52-E/001 Kuchařské práce |
22 |
|
64-41-L/524 Podnikání |
15 |
|
29-54-H/002 Cukrář - výroba |
17 |
|
23-68-H/001 Automechanik |
14 |
|
65-42-M/004 Hotelnictví a turismus |
17 |
|
29-54-H/002 Cukrář - výroba |
14 |
|
79-41-K/801 Gymnázium - všeobecné |
16 |
|
65-53-H/001 Číšník - servírka |
12 |
|
66-41-L/008 Obchodník |
13 |
|
79-41-K/801 Gymnázium - všeobecné |
11 |
|
23-68-H/001 Automechanik |
12 |
|
68-43-M/001 Veřejnosprávní činnost |
10 |
|
33-56-H/001 Truhlář |
12 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
04/09 |
|
|
|
|
|
64-41-L/524 Podnikání |
46 |
|
|
|
|
63-41-M/004 Obchodní akademie |
39 |
|
|
|
|
65-51-H/002 Kuchař - číšník pro pohostinství |
34 |
|
|
|
|
29-54-H/002 Cukrář - výroba |
28 |
|
|
|
|
66-51-H/004 Prodavač - smíšené zboží |
26 |
|
|
|
|
79-41-K/401 Gymnázium - všeobecné |
24 |
|
|
|
|
65-52-H/001 Kuchař |
22 |
|
|
|
|
23-68-H/001 Automechanik |
20 |
|
|
|
|
66-41-L/008 Obchodník |
18 |
|
|
|
|
69-51-H/001 Kadeřník |
18 |
|
|
|