Volná pracovní místa a nezaměstnaní podle vzdělání

V následujícím je proveden rozbor počtu nezaměstnaných a volných pracovních míst dle dosaženého, respektive požadovaného vzdělání v Královéhradeckém kraji za období 2000 - 2009. Zatímco v případě popisu struktury trhu práce z hlediska vzdělání byla použita data z Výběrového šetření pracovních sil, zde jsou použity údaje o uchazečích evidovaných na úřadech práce a taktéž o volných pracovních místech na nich evidovaných. Vedle srovnání s Českou republikou je poukázáno na vzájemnou relaci počtu nezaměstnaných a volných pracovních míst. Zatímco údaje v použitých grafech jsou relativní, aby bylo umožněno srovnání s ČR, přiložená data obsahují údaje v absolutních hodnotách.

Nezaměstnaní dle vzdělání

Největší podíl nezaměstnaných - obdobně zastoupení v celé populaci - náleží osobám se středním vzděláním s výučním listem, druhou nejpočetněji zastoupenou skupinou jsou osoby se základním vzděláním, následované osobami se středním vzděláním s maturitní zkouškou odborného zaměření. Podíly nižší 5 % náleží osobám se středním vzděláním s maturitní zkouškou všeobecného zaměření, terciárním vzděláním a také osobám se středním vzděláním. Do značné míry i ve všech dalších případech reflektují zastoupení těchto skupin v populaci.

Ve srovnání s ČR je zastoupení jednotlivých vzdělanostních skupin v Královéhradeckém kraji i z hlediska dlouhodobého vývoje velmi srovnatelné a v ničem nevybočující, jen s výjimkou, kdy zastoupení osob se základním vzděláním je v řádu procent nižší.

Nezaměstnaní dle vzdělání

Volná pracovní místa dle požadovaného vzdělání

Jak již bylo konstatováno v rámci předchozích rozborů, zatímco vzdělání obyvatel, resp. nezaměstnaných je poměrně konstantní, poptávka po pracovních místech je - i přes celkovou konzervativnost trhu práce - proměnlivější.

S ohledem na strukturu hospodářství - dle očekávání - jsou nejvíce zastoupeny požadavky na osoby se středním vzděláním s výučním listem, nicméně lze zde poukázat na to, že růst poptávky v době hospodářského růstu byl v následujícím období hospodářského útlumu vystřídán obdobně intenzivním poklesem, který se dotkl i poptávky po osobách se základním vzděláním. Současně je možno na těchto dvou skupinách poukázat na vzájemnou korelaci - v době hospodářského růstu roste poptávka po osobách se středním vzděláním s výučním listem, ta je nicméně kompenzována úbytkem požadavků na osoby se základním vzděláním.

Skrývá se za tím prostá skutečnost - v období hospodářského růstu, i když se snižuje počet volných zaměstnanců, zaměstnavatelé využívají této situace a na pracovní pozice přijímají osoby s pokud možno co nejvyšším vzděláním. Naopak, v době hospodářského poklesu, i když dochází ke snižování zaměstnanosti z hlediska všech vzdělanostních skupin, zaměstnavatelé snižují počty zaměstnanců, a přesto mohou mezi zaměstnanci vybírat dle jejich potenciálu pro případné další období hospodářského růstu (vedle vlivu toho, jaká je struktura hospodářství, především zpracovatelského průmyslu, zasaženého masivněji hospodářským útlume z hlediska požadovaného vzdělání, oproti sektorům služeb). Naopak, v době hospodářského poklesu, kdy je na trhu práce k dispozici značné množství osob, možnosti individuálního uplatnění jsou nižší, zaměstnavatelé ve větší míře poptávají osoby s vyšším vzděláním - středním vzděláním s maturitou a vysokoškolským vzděláním.

Královéhradecký kraj v případě srovnání s ČR nicméně právě v případě vzájemné relace poptávky po osobách se středním vzděláním s výučním listem a základním vzděláním vybočuje, neboť podíl volných pracovních míst požadujících střední vzdělání s výučním listem je nadále vyšší než podíl volných pracovních míst požadujících základní vzdělání. Obdobně je tomu i v případě středního vzdělání s maturitou, přičemž při kombinaci všech faktorů tak lze konstatovat, že poptávka po volných pracovních místech je směřována směrem ke kategoriím s vyšším vzděláním.

Volná pracovní místa dle požadovaného vzdělání

Relace volných pracovních míst a počtu nezaměstnaných dle vzdělání

Nejednalo by se o úplný pohled, pokud by nebyly počty nezaměstnaných srovnány s nabízenými pracovními pozicemi. Jedná se o počet uchazečů daného vzdělání připadajících na jedno volné pracovní místo. V prvé řadě lze poukázat na konzervativní chování poptávky, která je patrná z toho, že pro uchazeče se středním vzděláním a pro uchazeče s vyšším odborným vzděláním jakoby na trhu práce neexistuje uplatnění a počet volných míst je několikráte vyšší než v ostatních případech. Nejedná se ovšem o nedostatek pracovních míst ve faktické rovině, ale o to, že požadavky na vzdělání uchazečů prozatím nedostatečně reflektují nové kategorie vzdělávacího systému. Zřejmé je to především v případě vyššího odborného vzdělání, kdy trh práce tuto kategorii ne zcela absorboval a do mezistupně mezi středním vzděláním s maturitou a terciárním vzděláním akademické povahy nesměřuje poptávku po vysoce kvalifikovaných, prakticky zaměřených odbornících.

Z hlediska vývoje se ukazuje být relace poptávaného a nabízeného vzdělání dlouhodobě vyrovnaná a v zásadě - bez ohledu na danou kategorii vzdělání - reagující na celkový vývoj hospodářství. Zřejmé je to v okamžiku nejvýraznějšího hospodářského rozvoje v polovině roku 2008, kdy obecně připadalo na jedno volné pracovní místo 1,7 uchazeče o zaměstnání a rozptyl (vyjma výše komentovaného vyššího odborného vzdělání a středního vzdělání) se pohyboval od 1,2 po 3,6. Vzdělání tak v zásadě jakoby nedávalo výhodu na trhu práce. Obdobné je to v období, kdy se projevuje hospodářský útlum v roce 2009 - na jedno volné pracovní místo přidalo v průměru 14,6 uchazeče, v případě základního vzdělání 13,4, střední vzdělání s výučním listem 16,1, středního vzdělání s maturitní zkouškou 13,7, vysokoškolského vzdělání 10,5.

Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že z retrospektivního pohledu je na trhu práce Královéhradeckého kraje z hlediska nabízeného a poptávaného vzdělání vyrovnaná situace. Žádná ze vzdělanostních kategorií nevykazuje dlouhodobý převis nabídky nad poptávkou diametrálně odlišný od ostatních kategorií. Nicméně, i v rámci tohoto rozboru je patrné, že pozice osob s vyšším vzděláním je výhodnější než osob s nižším vzděláním, byť je relativizována poptávkou po osobách se základním vzděláním.

Relace volných pracovních míst a počtu nezaměstnaných dle vzdělání