Vývoj nezaměstnanosti

Vývoj míry nezaměstnanosti představuje jeden ze základních ukazatelů popisujících situaci na trhu práce s dopadem do mnoha dalších oblastí jako je hospodářský růst a sociální soudržnost. V následujícím je popsán vývoj míry nezaměstnanosti za období 2005 - 2009 v Královéhradeckém kraji, a to na základě tzv. registrované míry nezaměstnanosti. Ačkoli v mezinárodním srovnání jsou za oficiální považována data z Výběrového šetření pracovních sil (tzv. obecná míra nezaměstnanosti), registrovaná míra nezaměstnanosti vychází z osob evidovaných jako uchazeči o zaměstnání na úřadech práce, kteří jsou z hlediska možnosti nástupu do zaměstnání toho času dosažitelní (neúčastní se programů aktivní politiky zaměstnanosti apod.), která jsou porovnávána s potenciálně ekonomicky aktivním obyvatelstvem. Zatímco v případě obecné míry nezaměstnanosti nelze provést rozbor na mikroregionální úrovni, při využití registrované míry nezaměstnanosti tento rozbor provést lze.

V letech 2005 - 2009 se míra nezaměstnanosti v Královéhradeckém kraji pohybovala od výchozích 7,9 % v lednu 2005 přes minimum 3,8 % v červnu 2008 po 7,3 % v listopadu 2009. Stabilně si kraj udržoval pozici o více než 1,0 % lepší než průměr České republiky. Jakkoli by se mohlo jevit, že kraj v tomto ohledu těží ze své lepší výchozí situace, nejedná se o samozřejmost a v rámci této střednědobé retrospektivy jsou i případy krajů, které svou původní pozici ztratily.

Od ledna 2005 do dubna 2007 docházelo - vyjma výkyvů daných především ročním cyklem některého typu prací - k postupnému snižování počtu nezaměstnaných, aby se na konci uvedeného období míra nezaměstnanosti ocitla pod obvykle uváděnou hodnotou přirozené míry nezaměstnanosti na úrovni 5,0 %. Následně se míra nezaměstnanosti pohybovala pod úrovní 5,0 %, když minima 3,8 % dosáhla v červnu 2008, a to až do ledna 2009, kdy opět dochází ke zvyšování počtu nezaměstnaných a růstu míry nezaměstnanosti z 4,8 % na 7,3 %. Na tomto vývoji se projevil celosvětový hospodářský pokles, ačkoli i přes jeho negativní dopady je situace v Královéhradeckém kraji lepší, než na počátku sledovaného období (např. v lednu 2005 bylo 23 430 nezaměstnaných, v listopadu 2009 21 809).

Z hlediska okresů nejnižší míry nezaměstnanosti dosahují okresy Rychnov nad Kněžnou, u nějž se však nástup hospodářského útlumu projevil výrazněji, okres Hradec Králové a okres Náchod. Nad průměrnou hodnotou míry nezaměstnanosti v Královéhradeckém kraji, přesto po převažující úsek sledovaného období pod hodnotou míry nezaměstnanosti ČR, se pohybuje okres Jičín. Jediným okresem, který je nad úrovní průměru Královéhradeckého kraje i ČR, je okres Trutnov.

Na mikroregionální úrovni patří mezi oblasti s mírou nezaměstnanosti vyšší než průměr ČR Trutnovsko, Královédvorsko, Hořicko a Broumovsko. Nad úrovní průměru Královéhradeckého kraje se pohybují Jičínsko, Novopacko, Jaroměřsko, Bydžovsko, Kostelecko a Vrchlabsko. Ve většině případů lze konstatovat setrvávající stav v tomto srovnání, pouze v případě Hořicka lze poukázat na to, že původně patřilo mezi oblasti pohybující se pod průměrem ČR (a v tomto srovnání svou pozici zhoršilo), a v případě Kostelecka a Vrchlabska na to, že dlouhodobě byla míra nezaměstnanosti nižší než v průměru Královéhradeckého kraje (a v tomto srovnání svou pozici zhoršily), naopak Bydžovsko dlouhodobě vykazovalo míru nezaměstnanosti nad průměrem ČR (a v tomto srovnání svou pozici zlepšilo). Nejnižší míru nezaměstnanosti vykazuje Hradecko, Dobrušsko, Novoměstsko a Rychnovsko.

Vývoj míry nezaměstnanosti v Královéhradeckém kraji a jeho okresech

Shrnutí

Míra nezaměstnanosti Královéhradeckého kraje se stabilně a dlouhodobě pohybuje pod úrovní ČR. V rámci kraje neexistují výrazné disproporce, ani mikroregionální oblasti s diametrálně vyšší mírou nezaměstnaností, ale vyšší pouze v řádech procent. V listopadu 2009 rozptyl mezi oblastí s nejnižší mírou nezaměstnanosti (Hradecko, 5,8 %) a s nejvyšší mírou nezaměstnanosti (Trutnovsko, 9,6 %) činil pouhých 3,8 %. Kraj je tak z tohoto pohledu velmi homogenní, ačkoli je zřejmý vliv centra kraje a méně výhodná pozice okrajových a hraničních oblastí kraje.

Pro popis vývoje zaměstnanosti, respektive nezaměstnanosti je dalším podstatným ukazatelem délka evidence nezaměstnaných. I bez vazby na další dopady nezaměstnanosti do sociální soudržnosti, sociálního systému, rodinného života konkrétních osob, je délka evidence dokladem zdravě fungujícího trhu práce. Na otevřeném trhu práce je stabilně určité procento osob bez zaměstnání, a to z důvodu přirozené změny zaměstnání apod., přičemž se dá očekávat, že tito lidé v brzké době zaměstnání najdou (jejich délka evidence se tedy pohybuje v řádech několika měsíců). Naopak, významnější zastoupení osob evidovaných dlouhodobě svědčí o strukturálních problémech na trhu práce - o nesouladu mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce především z hlediska vzdělání a odbornosti, případně o závažných posunech na trhu práce a v celé ekonomice.

Ačkoli jsou údaje především za období roku 2009 do značné míry zkreslené hospodářským propadem, kdy výraznou měrou došlo k navýšení počtu osob evidovaných na úřadech práce (čímž došlo k zvýšení podílu nezaměstnaných do 3 měsíců), je situace na trhu práce Královéhradeckého kraje poměrně zdravá, neboť - a to dlouhodobě - nejvýraznějšími skupinami jsou osoby evidované do 3 a do 6 měsíců, zatímco podíl osob evidovaných nad 12 měsíců se kontinuálně snižoval. Na druhou stranu však nelze dostatečně přesně predikovat další vývoj, neboť - přirozeně - v případě takto vymezených skupin dochází ke změnám dvěma směry - osoby odcházejí z evidence, neboť získávají zaměstnání, nebo přecházejí do kategorie osob evidovaných delší dobu. Na základě hospodářského útlumu je v tomto ohledu pravděpodobnější zvažování varianty, kdy dojde k přelivu osob evidovaných do 3 měsíců do kategorie osob evidovaných do 6 měsíců atd., a - vzhledem k tomu, že nová místa vznikají zpravidla pomaleji než dochází k jejich zrušení - bude proces odchodu z evidence v důsledku získání zaměstnání mnohem pozvolnější.

Podíly nezaměstnaných dle délky evidence