VOŠ zdravotní a Střední škola zdravotní, Hradec Králové "Rozhodl jsem se správně?!"
01.10.2009
Tomáš Andrš je absolventem Vyšší odborné školy zdravotnické a Střední zdravotnické školy v Hradci Králové. Je absolventem tzv. běžným, nicméně je zajímavé se s ním a jeho příběhem seznámit. Když byl osloven vedoucí oboru MUDr. Evou Budayovou, napsal následující řádky:
„Když mi bylo 15 let a rozhodoval jsem se, jakou střední školu si vybrat, přišla mamka s nápadem. Rád jsem kreslil a jemná motorika mě bavila a trpělivosti jsem měl taky dost - Zubní technik?! Původně jsem úplně nevěděl, o čem by vlastně ta práce byla, až mě zavedla do laboratoře, kde jsem si zkusil jemnou práci s voskem. V tu chvíli jsem se pro tu práci nadchl! Měl jsem vybráno! Bohužel v roce, kdy jsem měl nastupovat na střední školu, se obor Zubní technik neotevíral a já musel pátrat dál. Snad i proto, že je moje mamka zdravotní sestra, jsem pátral v jiných zdravotnických oborech. Zalíbil se mi Zdravotní laborant - obor, který se zabývá různými měřeními a analýzami. Biologie a chemie mě na základní škole bavila, tak proč to nezkusit!
Jestli se mladý člověk rozhodne ve svých 15 letech správně při výběru střední školy, to stejně zjistí až po jejím absolvování. Až když si najde práci, která ho buď bude bavit, nebo do ní bude chodit z donucení a nechutí. Já mám zkušenosti obě. Po úspěšném složení maturitní zkoušky se ve mně „lámal chleba". Studovat dál na VOŠ v oboru, který jsem si přál v 15 letech - Zubní technik, nebo přijmout pracovní nabídku nedaleko mého tehdejšího bydliště, kde mi nabízeli slušné finanční ohodnocení, dobrou pracovní dobu a další vzdělávání v oboru v podobě atestace. Musel jsem se rozhodnout! Zlákala mě finanční nezávislost na rodičích a slibovaná atestace. Nastoupil jsem do práce, kde se mou náplní práce stala práce s mikroskopem a prohlížení mikroskopických preparátů. Práce to byla zajímavá, ale stereotypní. Osm hodin denně koukat do mikroskopu nebylo nic pro kluka, který by se rád rozvíjel a nechce se usadit u monotónní práce. Navíc, ale to se vyskytuje snad všude, nebyl tu dobrý pracovní kolektiv - každičkou maličkost, drobnou chybu mi dal striktně najevo!
Začal jsem si vyčítat, že jsem nepokračoval ve studiu. Chtěl jsem změnu, a tak jsem začal hledat jiné zaměstnání. Nakonec jsem našel místo ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové v oboru klinické mikrobiologie. Našel jsem si zde přítelkyni, která bydlela s přáteli v pronajatém bytě. Přestěhoval jsem se k ní a její přátelé se stali i mými přáteli. Později jsme se přestěhovali do vlastního podnájmu a s bývalými spolubydlícími se často scházíme.
V zaměstnání jsem našel velké zalíbení, protože je pestré a mám se zde možnost dále zdokonalit v bakteriologii, virologii, parazitologii a jsem také přihlášen do atestace. Hlavně jsem si v zaměstnání našel i další přátele, se kterými se stýkám i po pracovní době.
Často vzpomínám na zdravotnickou školu v Hradci Králové. Už během prvního ročníku se naše třída sblížila a vytvořila perfektní kolektiv, na který já nedám nikdy dopustit. Prožil jsem se spolužáky 4 nejhezčí roky mládí a ani jednoho dne nelituju. Když jsem odcházel ze základní školy, tak jsem taťkovi řekl, že jsme byli taková fajn parta. Taťka mi řekl, že to lepší mě teprve čeká, a měl pravdu.
Nyní je mi 24 let a celý svůj profesní život mám před sebou. Po krátké špatné zkušenosti jsem našel práci, která mě naplňuje a baví. Podílím se na různých výzkumech a grantech. Našel jsem to, co jsem hledal, a v tuto dobu musím říct, že jsem se rozhodl správně!!!"
Tomášova slova nás skutečně velmi potěšila - představuje prototyp našeho absolventa - člověka, který zvládá svůj obor, najde se v něm a získá tak nejen obživu, ale i lásku na celý život.
Zpět