Vybraná zjištění České školní inspekce k distančnímu vzdělávání

07.05.2020

V termínu od 1. dubna do 14. dubna 2020 realizovala Česká školní inspekce řízené telefonické rozhovory s řediteli téměř 5.000 základních a středních škol. Cílem těchto telefonických rozhovorů bylo zjistit, jakými formami a způsoby školy distanční vzdělávání pojímají, na co se při vzdělávání zaměřují, jak se daří s žáky komunikovat, s jakými překážkami se setkávají nebo jakou pomoc či podporu potřebují. 

V termínu od 1. dubna do 14. dubna 2020 realizovala Česká školní inspekce řízené telefonické rozhovory s řediteli téměř 5.000 základních a středních škol. Cílem těchto telefonických rozhovorů bylo zjistit, jakými formami a způsoby školy distanční vzdělávání pojímají, na co se při vzdělávání zaměřují, jak se daří s žáky komunikovat, s jakými překážkami se setkávají nebo jakou pomoc či podporu potřebují. Vybraná zjištění byla prezentována ve středu 15. dubna 2020 na tiskové konferenci.

 

Do distančního vzdělávání se zapojuje naprostá většina žáků, liší se samozřejmě rozsah takového zapojení a jeho způsob. Na prvních stupních základních škol se do online komunikace se svými učiteli zapojuje 81 % žáků, na druhých stupních 72 % a na středních školách téměř 80 %.

V přibližně tisícovce škol však třetina žáků s učiteli online nekomunikuje a ve zhruba sto školách není do online distančního vzdělávání vůbec zapojena více než polovina žáků. Hlavní příčinou nekomunikace žáků je buď absence IT vybavení nebo nedostatečné připojení k internetu. Významným faktorem pak je také nízká motivace některých žáků ke vzdělávání nebo nižší podpora ze strany jejich rodičů, kteří samozřejmě musí řešit i řadu jiných pracovních či osobních záležitostí. Nejsložitější situace je v tomto směru v regionech s nízkým socioekonomickým statusem a zejména ve vyloučených lokalitách. Velmi pozitivním faktem však je, že i v těchto územích se školy snaží distanční vzdělávání žáků nějakým způsobem realizovat a hledat cesty, jak jim úkoly předat či zpřístupnit a jak s nimi komunikovat.

Nejčastějšími komunikačními platformami jsou WhatsApp na základních školách a informační systém Bakaláři na školách středních. Velký podíl škol s žáky komunikuje prostřednictvím e-mailu nebo přes sociální sítě.

Zhruba polovina základních a více než 60 % středních škol se během distančního vzdělávání snaží pokračovat ve výuce podle tematických plánů jednotlivých učitelů, v souladu se školním vzdělávacím programem. Jen v malém podílu škol (třetina ZŠ a 16 % SŠ) určilo jejich vedení konkrétní tematické priority, na něž se škola v distančním vzdělávání soustředí. Právě takový postup je však jednoznačně potřeba doporučit. Pozitivním zjištěním je, že prakticky všechny základní a střední školy se soustředí na procvičování a opakování učiva, které bylo již dříve probráno, ovšem více než 80 % základních škol a více než 90 % středních škol se současně snaží distančním způsobem seznamovat žáky s učivem novým. To však může být velmi komplikující pro samotné žáky a zejména pro jejich rodiny. Hlavním cílem distančního vzdělávání by tak mělo být udržet u žáků návyky spojené se školní prací, nikoli snaha probrat distančním způsobem co nejvíce učiva podle školního vzdělávacího programu.

Většina škol svým žákům během distančního vzdělávání poskytuje zpětnou vazbu, a to zpravidla motivačně a formativně orientovanou. Některé školy pak úkoly plněné distančním způsobem standardně známkují. Současně existují nemalé podíly škol, jejichž učitelé žákům úkoly pouze zadávají, aniž by s žáky následně jakýmkoli způsobem komunikovaly o jejich plnění.

Česká školní inspekce školám doporučuje, aby se nesnažily pojímat distanční vzdělávání v příliš velkém rozsahu, ale aby se soustředily na profilové předměty, na takové znalosti a dovednosti, které jsou nezbytné pro další vzdělávání, a zejména aby věnovaly dostatek prostoru procvičování a opakování již probraného učiva. Z pohledu hodnocení žákovské práce během distančního vzdělávání Česká školní inspekce školám doporučuje, aby všem žákům poskytovaly průběžnou zpětnou vazbu a hodnotily zejména jejich snahu a přístup ke vzdělávání na dálku. Známkování úkolů plněných na dálku považuje Česká školní inspekce sice za možné, ovšem nikoli za vhodné. V žádném případě by pak známky udělené za úkoly plněné v období distančního vzdělávání neměly mít vliv na závěrečnou klasifikaci. Ta by měla zohledňovat pouze výsledky žáků během prezenčního vzdělávání, případně s promítnutím zhodnocení jejich snahy o pravidelnou práci během distančního vzdělávání, ovšem s respektem k podmínkám, které pro vzdělávání na dálku tito žáci měli.

Vybraná zjištění jsou k dispozici v přiložené prezentaci z tiskové konference České školní inspekce ze dne 15. 4. 2020. Podrobná tematická zpráva z tohoto zjišťování bude zpracována v horizontu dvou týdnů.
 

Prezentace ČŠI: Distanční vzdělávání - řízené rozhovory s řediteli škol ( 1,3 MB )

ZdrojČŠI ČR, citováno 7. 5. 2020 8:21

Zveřejnil(a): Jan Dvořák